Historie oddílu

Historii 2. oddílu Černý lev můžeme rozdělit do 3 etap :

1. Historie předválečná a válečná

Podle dokladu, který se nám zachoval, byl oddíl registrován již v roce 1935. Podle vyprávění bývalého vůdce našeho oddílu bratra Josefa Andrleho – Pečka (na obrázku sedící uprostřed na křesle), vznikl oddíl zcela prozaicky. Při jakémsi vystoupení či svátku bylo třeba posílit skautské řady. A tak Vůdcem oddílu byl farář bratr Kaválek, a také proto to byl oddíl katolických skautů. Jejich činnost byla obohacena o prvky náboženské výchovy. Z tohoto období nemáme příliš zpráv o činnosti oddílu. Je zřejmé, že fungoval i ve válečných letech, protože v lednu 1940 vychází první číslo oddílového časopisu Potlach. Po zákazu činnosti Junáka se někteří jeho členové zapojují do odbojové organizace vzniklé v řadách studentstva mládeže. Tato organizace prováděla zpravodajskou činnost. Z kusých informací víme, že hlavním zpravodajem byl člen 2. oddílu bratr Čížek a na Týnci u faráře Kohoutka byla ukryta vysílačka, kde se shromažďovaly zprávy. Další činnost začíná už na jaře roku 1945, kdy se blížil konec druhé světové války. Bylo zřejmé, že po válce dojde k obnovení Junáka. Poprvé se skauti sešly v klatovské sokolovně, začátkem května se jim zde rozdali přilby a pušky a bylo jim určeno místo k hlídkování. K mnoha střetům s prchajícími němci nedošlo až na jednu tragickou událost, kdy při dobývání vily klatovského gestapa byl tragicky zastřelen rádce družiny Jindřich Zýka. V květnu je činnost zaměřena na zajištění skladu s potravinami a ošacením. Skauti zajišťují bezpečnost vodních zdrojů, hlídkují a hlídají zajaté vojáky. Vůdcem se stává bratr Peček a již v červenci se pořádá tábor v Ježovech. V srpnu se zúčastňuje žňové brigády ve vesnicích Vlásenice a Duboklasy na Havlíčkobrodsku. V září odchází Peček do Prahy na Vysokou školu a vůdcem se stává Slavoj Chodomský. V tomto období je velký zájem o členství ve skautských řadách a početně velmi silný 2. oddíl se rozděluje na 2. a 10. Další slavnostní okrskový sraz probíhá v květnu 1946 a při něm gen. Klapálek připnul na oddílovou vlajku vyznamenání:

o Válečný kříž 1939 za protinacistický odboj

o Junácký kříž za vlast 1939 – 45

současně jsou vyznamenáni tito členové:

o Junácký kříž zlatého stupně in memoriam:

 Jindřich Zýka

o Junácký kříž stříbrného stupně:

Josef Sysel, Karel Kroupa, Václav Ceplecha,

Zdeněk Kokeš, Karel Dušek, Emanuel Dušek, Josef Andrle

2. Historie poválečná 1945-89

V letech 1946 a 47 táboří oddíl na Šumavě pod vrcholem Polomu a po volbách v roce 1946, které vyhráli komunisté se někteří členové oddílu opět zapojují do činnosti zaměřené proti totalitnímu režimu, který se pomalu dostával k moci. Hlavním úkolem bylo podávat zprávy a protože oddíl tábořil poblíž státních hranic, zaměřil se na převádění osob do zahraničí.Zdálo se, že skauting má o budoucnost postaráno, ale přišel 25. únor a pak se nikdo netajil, že Sovětský svaz je náš velký vzor a začalo být se skautem velmi zle.Tábor pořádaný v roce 1948 v oblasti Nového Brunstu pod názvem Borůvková brigáda se již konal pod kontrolou stranických orgánů. V tomto roce organizují členové Junáka přechody státní hranice. V roce 1949 se koná také Borůvková brigáda, ale již bez některých členů a také bez Pečka, který musel utéci před zatčením. Následuje další přerušení činnosti Junáka a členové se opět stahují do ilegality. Skauti byli komunistickým režimem hodně pronásledováni a řada z nich skončila ve vězení.V roce 1968 se opět podařilo obnovit Junáka v roce 1969 má již každý oddíl vlastní tábor. Náš je v Újezdě u Plánice a poslední tábor se uskutečňuje v roce 1970 v Lomečku u Zavlekova. Poté je opět násilně přerušena činnost Junáka a jeho členové si musí počkat 20 let na jeho obnovení. Když shrneme činnost 2. oddílu, tak v roce 1970 uplynulo 35 let od jeho založení, ale činně působil během této doby dohromady asi 12 let.

3. Znovuobnovení 1990

Poslední etapa činnosti našeho oddílu začíná 7. 3. 1990, kdy se zatím naposled obnovuje Junácká organizace. Vůdcem oddílu se stává br. Ladislav Lener - Šídlo, jeho zástupcem je br. Pavel Lener - Hery. Během následujících 14 let se činnost oddílu již bez přerušení bezproblémově rozvíjela. V roce 1993 předal Šídlo oddíl z pracovních důvodů Zdeňkovi Lávičkovi – Křečkovi. Vlčata vedl Křeček a skauty Hery s Mlaďasem. Každý si jel po své linii. V roce 1995 i Hery s Mlaďasem odešli do tzv. skautského důchodu. Skautské části oddílu hrozilo zaniknutí. Po táboře v roce 1995, kdy vůdce oddílu vzal na tábor vlčat i celkem 7 skautů, se těchto sedm skautů rozhodlo, že skauty ve Dvojce udrží. Pod vedením tehdy šestnáctiletých rádců Michala Cepka a Jiřího Lukeše skauti pokračovali dále. Členská základna se rozrostla a oddíl pokračoval. Záštitu nad skauty držel Pavel Lener. Od roku 2001 se stal vůdcem oddílu Michal Cepek. Oddíl vedl do roku 2003, kdy i s oddílem přešel do střediska Javor, které teď vede. Oddíl od té doby vedl Martin Koukal a ten po roce předal oddíl Petru Tuškovi – Trpovi. V roce 2006 dostali skauti do pronájmu nové prostory pro klubovny v areálu bývalých kasáren na Erbenově náměstí. Členská základna se opět mírně rozrostla o vlčáckou družinu. V roce 2007 se vůdcem oddílu stal dosavadní zástupce Jan Kroupa – Košíkář. V září 2009 se oddíl konečně dočkal momentu, kdy může rozdělit vlčáckou smečku na dvě šestky (modrá, zelená) a tím vytvořit dvě rovnocenné soupeření schopné družinky, aniž by oddíl člensky skomíral.